I v Ostravě nastal adventní čas aneb Z redakční pošty

Napsáno: 27. listopadu, 2016

Flek od piva velikosti pětikoruny, ukradená baterka a nesplacené dluhy

PŘEMYSL BUREŠ, provozovatel Absintového klubu Les, ČLOVĚK, KTERÝ NEVRACÍ DLUHY, A KTERÝ SE CHOVÁ VELMI NEURVALE K MNOHA LIDEM, ZVLÁŠTĚ PAK K TĚM, KTEŘÍ PRO NĚHO PRACUJÍ

Poslední měsíc jsem tedy pro Přemka pracoval jako údržbář a uklízeč, a to až do pátku 25. listopadu 2016 , kdy měla proběhnout oslava patnáctého výročí kapely Zpocený voko. Ten den jsem uklidil všechna tři patra, včetně sklepního sálu, kde produkce probíhají. Přemek se tam vůbec neukázal, tak když  jsem byl hotov, odešel jsem domů. Odpoledne jsem mu zavolal, a ptal se, jestli je všechno v pořádku, s tím, že pokud by to v pořádku nebylo, přišel bych to dodělat.Čekal jsem spíše pochvalná slova, jelikož jsem sklepní prostoru chystal poprvé, a on se o tuto činnost vůbec nemusel starat. K mému překvapení na mne velmi rozezleně „vybafl“ že jsem úklid provedl špatně, že našel v přízemní části klubu flek od rozlitého piva (cca velikosti pětikoruny). O tom, že jsem celý klub uklidil a nachystal sám sklep k produkci tak, jak nachystán být měl, se vůbec nezmínil. Byl jsem vlivem jeho jednání v šoku a rozhodl jsem se, že spolupráci s ním ještě téhož dne ukončím.

Večer jsem šel do klubu, volal jsem mu mobilem, ať přijde před klub, abychom si o tom mohli promluvit mezi čtyřma očima. Neurvale mi odsekl do telefonu, že nemá čas, a osočil mne z toho, že jsem mu ztratil nebo odcizil baterku, která má tak hodnotu dvaceti korun, což samozřejmě nebyla pravda.

Šel jsem tedy do klubu a přisedl za stůl k přátelům. Zanedlouho se objevil zlostí do rudobíla rozpálený Přemek, a začal mi před přáteli, a před plnou hospodou, nadávat do čuráků, a řval na mne ať se seberu a jdu pryč a víckrát ať už do Lesa nevkročím. Rád mu tento jeho požadavek splním.

Druhou stranou mince je to, že mi Přemek již tři roky dluží 4.000 korun, a dalších minimálně 750 korun za práce, které jsem tento týden v klubu udělal. Když jsem mu řekl, ať mi tedy, než odejdu, dluh vrátí, řval na mne, že mi nic nedluží, naopak, že já dlužím peníze jemu. Tato odpověď mi připomenula situaci někdy před půl rokem, kdy jsem jednu ostravskou obstarožní a vyžilou krásku, se kterou jsme se pokoušeli o nějaký pseudovztah, vytáhnul z exekučních problémů, a ona mi pak za několik týdnů při rozchodu řekla, že jsem jí okradl.

Takový je prostě život. Přemysl Bureš je arogantní, neurvalý, komunikace s druhými neznalý člověk, který sice vybudoval velmi zajímavý klub, ale jeho provoz po psychické stránce v žádném případě nezvládá. Dá se jenom tušit, jak se bude chovat, a jak to bude snášet on i jeho zaměstnanci, až otevře zamýšlenou restauraci Bulharsko…

Vladimír Jaromír Horák

Redakční poznámka: Tento příspěvek je publikován se souhlasem autora. Články z redakční pošty nemusí být vždy nutně a strikně v souladu s názory redakce.

Komentáře uzavřeny...