Skladatel, hudebník, publicista, spisovatel a občanský aktivista Mikoláš Chadima se dne 9. září 2012 dožívá 60 let.
Mikoláši, gratulujeme!
Hodně zdraví a zdaru!
Ze života Mikoláše Chadimy
Mikoláš Chadima (dále také MCH) se narodil 9. září 1952 v Chebu v rodině akademického malíře Jiřího Chadimy a členky pěveckého sboru ND v Praze, Marie Chadimové. Od roku 1956 žije v Praze.
Mikoláš Chadima – zakladatel skupiny MCH BAND, nonkonformní hudebník, skladatel, textař, publicista, jeden z “otců” alternativní scény v Československu, potažmo v Čechách. Známý je také jako občanský aktivista.
MCH se vyučil jako Ofsetový tiskař, maturitní zkoušku složil na Střední škole pro pracující při n. p. Svoboda. Dva roky navštěvoval LŠU v Čakovicích (obor Hra na saxofon v letech 1972-74). V období let 1974-78 navštěvoval kurzy vedené Karlem Velebným (s tím si dvakrát do oka nepadli) a Rudolfem Ticháčkem (Jazzová škola hrou/Jazzová improvizace).
Od roku 1968 vystřídal řadu profesí a zaměstnání (tiskař, geodetický dělník, referent oddělení polygrafie aj.). 
Do širšího povědomí hudební veřejnosti se dostal ve druhé polovině 70. let minulého století. Jeho vystoupení se skupinami Elektrobus a The Rock & Jokes Extempore Band J. J. Neduhy na legendárních „V. Pražských jazzových dnech“ (PJD v roce 1977), které pořádala Jazzová sekce, patří k těm, kterým se říká „pověstmi opředené“. Komponované pásmo (uváděno jako „rocková opera“) „Milá čtyř viselců“, uvedené za přispění pantomimické skupiny Paskvil Pavla Kočího v Lucerně, pasoval Josef „Zub“ Vlček (ve Zpravodaji PJD) Neduhův The Rock & Jokes Extempore Band na soubor se statutem „nejodvážnější rockové kapely“. Ještě tentýž rok vzniká další programový blok nazvaný „Ebonitový samotář“. Na dalších PJD (1978) kapela vystoupila s pořadem „Radimova č. p. 121/34“ (známá také jako „Dům č. p. 121/34), do kterého Chadima zakomponoval i vokální sbory, na jejichž provedení angažoval C&K Vocal.
V období, kdy probíhalo řízení o Neduhově „dobrovolném“ legálním odchodu z republiky, (1979-80), přebírá MCH do rukou kapelnické otěže. Kapela funguje pod inovovaným názvem The New Rock & Jokes Extempore Band („Zabíjačka“; „Jaro, léto, podzim, zima!“), aby následně název změnila na dnes již notoricky známé Extempore ( „Velkoměsto I“; „Velkoměsto II“).
Mimo Extempore účinkoval v kultovním “inkognito“ improvizačním souboru Kilhets a revivalových Old Teenagers, později přejmenované na Classic Rock And Roll Band.
V průběhu roku 1981 sklízí MCH ovoce svého tvůrčího úsilí, čehož výsledkem je jeho umístění, ať už s Extempore, tak i v individuálních kategoriích ankety „All Stars Band 1980/81“ časopisu Jazz Bulletin č. 27/28, vydávaném Jazzovou sekcí. Mezi skupinami vyhrálo Extempore s přehledem a s patřičným náskokem před Etc…, Pražským výběrem a Modrým efektem. V anketě osobnost roku se Chadima umístil na druhém místě za Vladimírem Mišíkem. V první „trojce“ se tehdy umístil také jako instrumentalista (3. místo jako hráč na altsaxofon; 2. místo coby tenorsaxofonista). Na krátký čas mu byl po osmi letech vrácen cestovní pas a tak mohl představit svoji tvorbu i v zahraničí. V předtuše toho, že mu pas není vrácen „na věky“, využívá situace, aby 1. března 1981 vystoupil se svými skladbami v londýnském klubu Three Steps za doprovodu členů kapel This Heat, The Work, Henry Cow a Art Bears (tam si to Chris Cutler od MCH za své názory pěkně odskákal). V červenci téhož roku odehrálo Extempore tři koncerty v Maďarsku jako host tehdejší maďarské rockové „jedničky“ – Hobo Blues Bandu. Zde si kapela mohla vyzkoušet jak fungují a existují profesionální kapely. O takových podmínkách se kapele předtím (i na dlouho potom) mohlo jenom snít. Stejně jako akceptování nabídek na vystoupení v cizině (na ose „Západ“– „Východ“), které se staly na dlouhých osm let bezpředmětné a bezvýznamné. Po návratu z Maďarska byl Chadimovi cestovní pas – jak jinak – opět zabaven.
V září 1981 Chadima činnost Extempore ukončil a založil MCH Band. Krátce předtím však byl zveřejněn jeho podpis Charty 77 („Základní prohlášení Charty 77“ podepsal MCH v roce 1979), což bylo důvodem k důslednějším represím, k nimž dochází „v plné parádě“ s úderem roku 1982. Výsledkem represí a obstrukcí byla také postupná ztráta možnosti vystupovat oficiálně (rozuměj: legálně). MCH pokračuje v koncertní činnosti („utajeně“ na tzv. polooficiálních akcích a stále častěji v undergroundu), ale v zájmu „krycích manévrů“ kapela ustavičně měnila názvy (Skupina Alfréda Startka, Karel „Štětka“ Junior aj.). Tato doba dala paradoxně vzniknout mnoha pozoruhodným hudebním počinům, nesoucích visačku MCH Bandu („Krokodlak“; „Jsme zdrávi a daří se nám dobře“; „198Four Well?!“; Gorleben aj.). Kapela byla stejně jako spousta dalších skupin a jednotlivců odsouzena k existenci na magnetofonových kazetách (díky, v té době, aspoň za TO!) nebo tzv. kotoučích. Chadima zakládá nezávislý label Fist Record, na kterém vydává v rámci hudebního samizdatu plody své práce, ale také tvorbu spřátelených kapel (Manželé, F. O. K., Marno Union, Máma Bubo, Kilhets, Duševní hrob a celá řada dalších). Za zmínku stojí také Chadimovy návody na vytvoření poměrně slušného domácího studia, doplněné o metodické pokyny a nákresy.
Rokem 1983 se datuje začátek spolupráce s Ivanem Wernischem, která dosud trvá. Chadima má pro Wernischovu poezii obrovský cit a empatii. Kabát ušitý v jeho hudební dílně lze – bez nadsázky a přehánění – považovat za sedící a slušící dílu Ivana Wernische. Jde o jeden z nejpůsobivějších způsobů uchopení poezie tohoto vynikajícího básníka.
MCH Band se v lednu 1989 definitivně navrátil na oficiální pódia. Koncert ve sportovní hale v pražských Holešovicích na akci “Koncert pro Arménii”, byl přijat s velkým nadšením. Jednalo se o první povolené vystoupení kapely v Praze, a to po nekonečně dlouhých devíti letech! Chadimovi byla ještě „za horka“ nabídnuta „ochranná křídla“ státní profesionální hudební agentury. MCH Band začal v okleštěných podmínkách hrát opětovně legálně.
Po navrácení cestovního pasu, vyráží MCH se svým Bandem do Polska, kde 5.listopadu 1989 odehrál koncert na legendárním festivalu Solidarnośći Polsko-Czeskoslowackiej ve Wroclawi. Po Listopadu 1989, konkrétně v prosinci, se MCH Band předvedl poprvé i v kapitalistické cizině – na festivalu „Permutant 89” v dánské Kodani!
V následujícím roce se zaregistroval jako profesionální skladatel a hudebník. Věnoval se kompletaci a vydávání archivních nahrávek a koncertní činnosti. S MCH Bandem přivedl na svět několik špičkových alb (dvojalba „Es reut mich f…“ / nejlepší alternativní album roku 1991/ a „Gib acht!!!“; alba „Karneval“ a „Nech světlo dohořet, Kateřino“ a další) Ani po odeznění předčasné „porevoluční“ euforie neustává a neochabuje ve svých aktivitách. Stále píše hudbu, vydává své nahrávky a koncertuje doma i v zahraničí. V devadesátých letech uplynulého století došlo i na obnovení spolupráce s J. J, Neduhou, které bylo úspěšně pečetěno koncertním turné. (Jaroslav Jeroným Neduha také hudebně funguje dodnes).
Vedle domovského MCH Bandu spolupracoval nebo hostoval Chadima před Listopadem 89 ( A 64; Bodlák, Vondrák & Polák; Zikkurat; Duševní Hrob aj.) i po něm s mnoha dalšími soubory a hudebníky (Mňága a Ždorp; Peter Binder; Pavel Fajt; Chris Cutler aj.), což v mnoha případech činí dodnes (Umělá hmota; Pavel Richter; Ještě jsme se nedohodli aj.). V současné době kromě MC Bandu koexistuje v česko-slovenském projektu XAFOO s hudebním vědcem Juliusem Fujakem, dále s „Trip Dub Thcore” kapelou Dekadent Fabrik a se svým dávným souputníkem Pavlem Richterem. Nejnovějším hudebním počinem je personálně „úsporné“ MCH Trio.
Mikoláš Chadima je znám jako neúnavný občanský aktivista (Charta 77, Jazzová sekce, Výbor na obranu Františka Stárka aj.), což mu za minulého režimu „přineslo“ několik trestních stíhání. Momentálně působí v ProAltu, Iniciativě pro kritiku reforem a na podporu alternativ.
Je zakládajícím členem Svazu autorů a interpretů, členem Unijazzu, členem OSA a Intergramu, dříve působil ve Správní radě Nadace Český hudební fond.
Mikoláš Chadima se mimo hudby věnuje také publicistické (kupř. dříve pravidelné fejetony v příloze Salon, literární přílohu deníku Právo) a literární činnosti („Černá kniha“//samizdat/; „Od rekvalifikací k Nové vlně se starým obsahem” / I.samizdatové vydání – vlastním nákladem 1985/; „Alternativa” / „Od rekvalifikací k Nové vlně se starým obsahem“, II. Vydání Host-Brno 1993/). V kulturně-společenské revue Protimluv mu vyšel na pokračování cestopis Vítejte v Bělorusku aneb Návrat do totality. Jedná se o úryvek z dosud nevydané knihy, nazvané „I. Czech Music On The Road – Baltic & East Tour: Češi na Baltu, východě a na Sibiři“. Tato jedinečná „rock movie“, respektive „music road movie story“ (přes rok se ji snažíme s kolegy v Protimluvu vydat – a doufám, že se nám to co nejdříve podaří; pozn. aut.) pojednává o průběhu turné, jehož aktéry jsou (byly) skupiny MCH Band, Už Jsme Doma a Echt! (původně se měla akce zúčastnit ještě brněnská skupina Pluto, ale ta se mezitím rozpadla.
Mezi záliby MCH patří „překvapivě“ hudba, literatura, výtvarné umění a humanitní vědy.
Je sám sobě archivářem, sporadicky píše různé texty pro potřeby kapely.
Mikoláš Chadima žije s textilní restaurátorkou Martou Chadimovou (známá také jako Godhard-Zelinková), s níž má dceru Justinu.
Mikoláš Chadima patří spolu s Ivanem Martinem „Magorem“ Jirousem a dalšími jedinci (Hlavsa, Zajíček, Knížák, Marek, Wernisch a další) mezi nejvýraznější osobnosti „své generace“, kteří jsou nedílnou součásti nedávné historie, současnosti a budou zajisté přínosem i pro léta nadcházející, respektive budoucí. (Herbert) Zdroj: vlastní archiv; zbytky paměti; archiv MCH Bandu, Internet P. S. Vážení čtenáři, chtěl jsem být, pokud možno, co nejstručnější – a výsledek sami vidíte… Snažil jsem se krátit, kde se dalo. Moc se nedalo! A vlastně ani není proč!
